Po obou stranách silnice v nadmořské výšce 438 m se rozkládá obec Petrovice I.
O založení obce se nic určitého neví. Toliko, domnívá se, že založena byla na sklonku XI. století nebo na počátku XII. století jistým Petrem. Pověst totiž vypráví, že do zdejší krajiny přišli 3 bratři: Jan, Petr a Čáslav, z nichž každý osadu založil a táž pak po zakladateli jméno obdržela. Tak po Janu Janovice, po Petru Petrovice a po Čáslavu Čáslav.
Nejstarší rodina v Petrovicích je rodina Bartůňkova od roku 1672 a rodina Samkova od roku 1680. Na straně jihovýchodní stávala ves Lhota, kde byl i hrad a na jihozápadní ves Krupčina či Krupšina a Malá a Velká Spálená. Všechny čtyři osady zanikly. V obvodu obce teče potok zvaný "Oltářka", který odnáší svou vodu k potoku Jánskému. Jiný potok je Krupčinský a teče do rybníku "Luňák".Malý potok "slepička" pramení blíže vsi z malé studánky a nese svou vodu do rybníka "Pivovarského".
Ves byla již ve starších dobách statkem.Nejstarší známí drtžitelé jsou z roku 1367 Sezema z Petrovic a roku 1386 Kunášek z Rochova.Roku 1418 patřila ves Petrovice Beneši z Řepčic na Paběnicích a správou sem také náležela.Poté objevuje se zde pánem Zikmund Ziga z Petrovic, který prodává své dědictví Petrovi Pompovi a panu Pofleikovi - bratřím z Vikovic. Potomci jejich zvali se Hostačovští z Petrovic. Když roku 1523 Zikmund zemřel, byly Petrovice připojeny k panství chlumskému, které drželi Slavatové.A když Slavatové panství svá v karjinách těchto rozprodali, dostaly se Petrovice Jáchymovi z kalenic a ten je prodal roku 1563 Petrovi Novohradskému z Kolovrat, který je odkázal panu Janu Bezdružickému a panu Volfovi Novohradskému z Kolovrat, kterýž je roku 1600 prodal Heroltovi Václavi Libštejnskému a ten skoupiv roku 1601 veškeré zboží Červenojanovické a spojil je v jeden statek. Na počátku XVII. století byli v držení Petrovic Salavové z Lípy. Tito přikoupili roku 1606 Zhoř a ves pustou Krupčinu. Václav ujal se pak Petrovic sám a vystavěl tu novou tvrz. Po bělohorské bitvě měl být odsouzen , avšak byl uznán nevinným a statky mu zůstaly. V této době zde došlo k přepadení jezuitů. Mezi zločinci byli z Petrovic Josef Havlíček a myslivec Václav Kyselka. V druhé polovině XVII. století bylo zboží Petrovické v držení Jindřicha Hangvice z Biskupic, který je roku 1649 prodal Marii Elenoře Harběšické z Hraběšic. Ta roku 1658 prodala Petrovice c.k.radovi a soudci zemskému - panu Litmírovi Vydunovi z Obytek, po němž je roku 1671 zdědil starší syn Jan Václav. Poslední držitel Petrovických statků z rodiny Obyteckých byl Josef Arnošt Vyduna Obytecký. Obec Kutnohorská koupila roku 1724 od hraběte Thuerheimu statek Janovičky, které se zbožím Petrovickým spojeny byly. Od té doby sdílely Petrovice osudy panství červenojanovického.
Roku 1819 byla Petrovicícm povolena škola jednotřídní, která byla vystavěna v roce 1829, od roku 1875 byla škola rozšířena na dvoutřídku a v roce 1881 
bylo přistavěno první poschodí. V roce 1954 proběhla redukce opět na jednotřídku a v roice 1977 byla škola pro nízký počet žáků uzavřena.
Založení kostela Petrovického nese se do druhé poloviny XIII. nejpozději do druhé poloviny XIV.století. Zasvěcen byl sv.Václavu. Kolem kostela býval hřbitov, který byl zrušen roku 1871. Starý kostel byl nahrazen novým, jehož základní kámen byl položen 31.5.1891, který byl otevřen 28.9.1892 a svému účelu slouží do dnes.
V roce 1885 se obecní zastupitelstvo usneslo, že bude založen sbor dobrovolných hasičů. První valné hromada se konala 6.1.1886. Velitelem byl zvolen Josef Tvaroha.
Do obce patří též honební společnost , založená roku 1890. Málo kdo ví, že v obci od roku 1925 působil též ochotnický kroužek a od r.1956 zde fungovalo dokonce kino.
Dalším důležitým milníkem byla rekonstrukce místního hostince v roce 1974 a dokončení kulturního domu v roce 1979. V r.1990 byl Pivovarský rybník přebudován na požární nádrž, využitelnou jako koupaliště.V dalších letech se pak buduje telefonní síť, vodovod a nakonec i rozvadí plyn. Vše pro pohodlí zdejších lidiček.
Pro ilustraci, jak vesnička vypadala téměř před 100 lety, připojuji pohlednice z 20 let minulého století. Tuto vzácnost zde můžeme vystavit vzhledem k sběratelské pečlivosti pana Miroslava Angera.
V knize Kutnohorsko: Slovem i obrazem Antonína J. Zavadila se můžeme o Petrovicích dočíst na stranách 186-191. Přesvědčit se o tom můžete zde.
(Zpracováno z pomocí úryvků z obecní kroniky, publikovaných v bružuře k výročí 100 let požárního sboru v Petrovicích I. v roce 1986 a sešitu Obec Petrovice včera a dnes z r.2001, jejichž autorem je kronikář Josef Samek)